Pustili jsme si do života krásný barevný podzim. Tento týden mají svůj svátek všechny stromy. A jak se vlastně tento svátek jmenuje? Přece Den stromů. A tak hurá do lesa, hra na schovávanou za kmeny stromů to nás moc baví. Co vše s nimi vlastně můžeme zažít? Můžeme je obejmout, spočítat, prozkoumávat jejich strukturu, určovat jejich stáří pomocí letokruhů, pozorovat život v tlejícím dřevě. A tak se do toho s radostí pouštíme. Nakonec ještě zahrabeme do zemně pár žaludů a kaštanů, vlastně tak trochu sázíme, třeba se zadaří a vyklíčí nám tu na jaře nový život. Objevujeme dutinu v kmeni stromu, a přemýšlíme kdo by tam tak asi mohl bydlet. Fantazie a představivost jede na plné obrátky.

Sova vítězí. Je prý nositelkou moudrosti a vědění. A tak bádáme, zkoušíme nové a objevujeme staré. Malujeme na kůru stromu, tvoříme sovy z různých materiálů – kůry a filcu. Už víme čím se sova živí, kdy spí, jak loví. Nožičky se nám promění v soví drápky, zkoušíme v nich něco udržet a přenést. Není to vůbec snadné. V noční tmě se sova umí pohybovat tiše jako duch. Je to díky měkkému peří, které za letu nešustí, a tak se pohybujeme tiše. Hrajeme hru na tichou poštu, vymýšlíme slova začínající na písmeno S.

A při tom všem ještě stihneme oslavu Adámkových narozenin. Adámek je začínající bubeník, a tak si užíváme narozeninový koncert v podání celé Adámkovi rodiny. Nezapomenutelný zážitek. A tak ještě něco dobrého do bříška a hurá ven.