Aktuálně
VE STÍNU STÉBEL…
Jednoho dne tiše zazněla otázka: „Nemůžeme si povídat o beruškách? Moc by mě to zajímalo.“ A nové téma bylo rázem na světě.
Jak se praví v jedné básni:
V zeleném sametu, kde rosa ráno zvoní, malý svět broučků se k zemi tiše kloní. Každý má křídla, svůj domov a svůj cíl, přírodě pro radost, by na moment tu žil.
I my se nyní skláníme k zemi. Společně s hmyzími kamarády zkoušíme tanec ve stínu stébel trávy. Hledáme, pozorujeme, zkoumáme, tvoříme a zpíváme.
Nejkrásnější jsou však čistá moudra našich dětí. Podle nich je beruška „taková sedmitečná kapka štěstí“ a včelka zase „zpěvačka, která zpívá pro rozkvetlé louky“.
Co víc k tomu ještě říct !
