Aktuálně
Velikonoce, velké – noce…
Každý rok v jiný čas, slaví se vždy až po prvním jarním úplňku. Na jaře, kdy se rodí nový život, vše se probouzí a ožívá, sluníčko nás lehce pošimrává, přichází připomenutí lidské pomíjivosti – Ježíšova smrt. Uvědomění si, že i za krásného počasí může přijít smutek. Z celého srdce se těšíme na „kouzelnou babičkou Soničku a legračního dědečka Hříbečka“.
Šibi ryby, mastné ryby,
dávaj vajcia od korbáča,
ešče k tomu kus koláča.
Malujeme vajíčka, pleteme pomlázky a jenom tak jsme, je tu milo.
